It's the final countdown... devatenáctý týden

Pondělí 6.5.
volno / volno

Úterý 7.5.
8 km, TF 150-169 / 8,5 km, avgTF 164, 5:30 min/km, venku je jak v prádelně, takhle v neděli být prostě nesmí, protože do kopečků se v děsně zadýchávám a to to tempo pak stojí za vyližzadníčádníčásttěla (nemluvě o celkovým vzhledu - od pasu nahoru jako bych to vzala přes bazén, od pasu dolů jak Polulinda Permanenta, já nechci na fotkách vypadat, jak bych to nestihla doběhnout k toitoice!! :-/). Jinak jsem na svý emoční maratonský kružnici momentálně na vrcholku, protože si po dnešku na tempo 5:20-5:30min/km dost věřím :-) Ne, že mi to pak, až budu ráda, když se proplazím třeba za 4:30:00, budete připomínat!

Středa 8.5.
3x2km, i3min. TF 162-175 / 6 km, avgTF 169,4:52 min/km; venku je nechutně. Takhle v neděli být prostě nesmí, protože bych bídně zhynula už u Klementina (běží se kolem něj vůbec? Měla bych se podívat na mapu... když jsem to před měsícem a půl udělala naposledy, udělalo se mi lehce nevolno. Je to nechutná štreka.), takhle jsem sebou málem švihla jenom u přehrady, kde bylo dost rybářů, chodců, cyklistů a běžců, kteří by mě (snad) zvedli.

Čtvrtek 9.5.
8-10 km klus / 10 km, avgTF 149, 6:20 min/km. Musím to psát po doběhu, teď (v noci) jsem tak unavená, že ani nevěřím, že jsem vlastně dneska byla běhat. Myslím ale, že to bylo fajn a že mi přišlo těch deset dost krátkých. Relativita času v praxi.

Pátek 10.5.
volno

Sobota 11.5.
dopoledne: 8 km (4 km klus, 2 km TF 150-170, 2 km klus) / 8 km s úděsně vysokou tepovkou; včera večer se mi nechtělo spát, ve čtvrt na dvanáct jsem se donutila zalízt do pelechu s tím, že se přinejhorším budu chvíli mlátit, než usnu. Mlátila jsem se ještě ve čtvrt na tři. Když jsem konečně začala zabírat, v půl třetí se vzbudila Máďa a já ji do pěti nosila, zpívala a snažila se bezpočtukrát odložit do postýlky, aniž bych ji vzbudila (dvě a půl hodiny snažení dost jasně vypovídají o úspěšnosti oněch pokusů). V sedm si ji čilou vzala babička a já mohla spát dál. A co myslíte? Před devátou vzhůru, v devět už jsem stlala, protože jsem nevydržela ležet. Ten běh stál za prd, ale jsem ráda, že jsem mohla vyrazit. Bolí mě levý kotník a pravý horní moudrák. Maraton je tady.

Neděle 12.5.

F1080