25 000.
Dvacet pět tisíc kilometrů za necelých jedenáct let.
A já bych je teď chtěla vložit do běžecké banky a zajistit si tak přízeň běžeckých bohů na dalších (alespoň) pětadvacet:
Tisíc za každou křeč, píchání v boku, bolavý žaludek a slzy v očích, které jsem dokázala rozdýchat a utřít a které mě nedokázaly zastavit.
Tisíc za každého hodného psa, který nekouše a chce si jenom hrát a který tohle ale nikdy předtím neudělal, no fuj!
Tisíc za můj první běžecký kočár, bez kterého bych se nikdy neproběhala k tomu, čím dneska jsem.
Tisíc za všechny roztrhané, sešlapané, prodřené a zdevastované boty. Všechny máte místo v mém srdci!
Tisíc za všechny nechutné supplementy, které se nedaly sníst a vypít a skončily v koši. Vy v mém srdci fakt místo nemáte.
Tisíc za každý okamžik počítačového hrdinství, který mě přivedl na startovní čáru.
Tisíc za každého dobrovolníka a organizátora, kteří mi umožnili cítit se aspoň na chvíli jako nezdolný hrdina.
Tisíc za to, že jsme se doma (snad) už naučili se kvůli běhání nehádat.
Tisíc za každé vypité pivo.
Tisíc za každý pád, který bolel a ze kterých jsem se zatím vždycky dokázala zvednout, oprášit a běžet dál.
Tisíc za každý okamžik, kdy jsem měla pocit, že už nemůžu udělat ani krok a udělala jsem ho.
Tisíc za každý běh, na který se mi nechtělo a stejně jsem šla.
Tisíc za každý příšerný běh.
Tisíc za každý úžasný běh.
Tisíc za všechny lidi, které mi běhání do života přivedlo.
Tisíc za ty, kteří mě svým přístupem a výkony inspirují a motivují.
Tisíc za ty, z nichž se stali přátelé.
Tisíc za ty, kteří jsou těmi přáteli i dnes.
Tisíc za toho nejlepšího.
Tisíc za mé nohy, kvůli kterým se mi celou pubertu smáli a které jsem nenáviděla a teď jim skládám poklonu: jsou to nohy, které mě dokážou dostat přes hory.
Tisíc za každý okamžik, kdy jsem chtěla běhání nechat.
Tisíc za ten jeden, kdy jsem si uvědomila, že chtít sice můžu, ale už to nedokážu.
Tisíc za ty momenty, kdy se vám chce řvát štěstím.
Tisíc za ty, kdy štěstím řvete.
A tisíc za všechna ta místa, na která mě běhání ještě přivede, za všechny lidi, které díky němu ještě potkám, za všechny okamžiky, z nichž se stanou vzácné vzpomínky, za všechnu tu radost i bolest, za všechny ty vrcholy i pády, za všechno to dobré i mizerné, co teprve přijde.
Už se nemůžu dočkat.
... selfie s Courtney je venku :-))) Ona hned po doběhu 24hodinovky s úsměvem, upravená, pěkně opálená. Já neběžel, ale jsem zmuchlanej a oteklej jak prase.
OdpovědětVymazatCourtney mě navíc zachránila tím, že mi zvedla ruku s mobilem asi o půl metru, takže jsou mi vidět jen 3-4 brady!
Moje 100% první a poslední selfie s celebritou, ale co bych pro Tebe neudělal, viď? Tak ať dáš ještě aspoň 4x25k! Nemusí to být hned tenhle rok :-)
To jsi mě uklidnil! :-)
VymazatA tvé selfíčko s Courtney je jedna z nejvzácnějších věcí, kterou vlastním :-) však má taky čestné místo. Nikdy bych nevěřila, že to fakt uděláš, já ji miluju a asi bych odvahu nesebrala, jen by na ni obdivně zírala jako úchyl první kategorie :-D
Mas neskutecneho Mistra Jedi... takze vsechno je mozne:)!
OdpovědětVymazatMay the force be with you!
12:)
A přinejhorším je tu vždycky temná strana... :-)
VymazatDěkuju!
Ahoj, nějak na tebe nemám email nebo WhatsApp, tak zneužívám tuto možnost. Před Frozen Maniakama jsem dočetla Do formy. Zatím jsem o autorovi neslyšela (přestože jsme běželi pár stejných závodů :-)) a teď bych si ráda přečetla Z hospody na maraton i tu druhou. Jelikož jsou zavřené knihovny, doufám, že je máš doma a mohla bys mi je případně půjčit ..? Napiš, prosím, na jamarka@seznam.cz - jestli by to šlo. Díky moc, babice Jarka
OdpovědětVymazat