Jedenáctý týden

Plán/Plnění:
Pondělí 11.3.
Volno / volno, to umím, to mi jde

Úterý 12.3.
6 km klus + rovinky / 6,5 km klus po lese, 7:33 min / km, avgTF 144 - přitom pocitově velmi volný, svádím to na terén; 10x100 m po hrázi, když jsem se k ní blížila, viděla jsem na druhý straně probíhat Katku z DM; pak poklusem domů - abych u dveří zjistila, že mám kapsičku na elsaťákách rozepnutou a uvnitř je jen telefonu, ale klíče ne. Udělalo se mi regulérně zle. Zazvonila jsem na Toma a vyrazila je hledat. U hřbitova jsem si vzpomněla, že jsem se vlastně vracela pro rukavice a jak je mým dobrým zvykem, je možná nechala v zámku. V tu chvíli jsem zjistila, že už mi třikrát volal - a taky že jo, klíče byly doma. Uf. Ta zima mě už fakt se*e, ale víc teda koleno, který si nedá pokoj. Silně pochybuju, že bych v tomhle stavu M dala.

Středa 13.3.
8 km TF 140-160 / 8,3 km, avgTF159, 5:55 min/km - už zase napadl sníh, kdy tohle skončí? Ta zima fakt pekelně unavuje. Ještě víc mě ale deptá koleno, nechce dát pokoj. Dneska začalo bolet až na šestým kilometru, ale ... maraton jich má dvaačtyřicet a ještě pár set metrů navrch. V tomhle stavu bych ho nedoběhla ani náhodou. O tepech ani nemluvím. Chmury, chmury, chmury. Jak se mám pozitivně motivovat a soustředit na cíl, když mají podmínky do ideálu daleko? A to jsem se na neděli domluvila na dlouhý výběh s Lídou. Začínám se bát, jestli ho jsem vůbec schopná.

Čtvrtek 14.3.
12 km TF 140-160 / nejde to nejde, avgTF 158, 6:10 min / km, varování: spánkový vzorec 1+4+1 zvyšuje tepovou frekvenci, doma to, děti, raději nezkoušejte. M. rostou stoličky, trpí jak zvíře a my s ní. Snad to brzy skončí.

Pátek 15.3.
6 km klus / 6 km poklusem s Kačkou, avgTF 128, 7:21 min/km - hurá, už to zase začíná připomínat starý zlatý časy, na to, že jsem spala dohromady tři a půl hodiny je ta tepovka luxusní. Bylo to moc příjemný. Tak zítra repete ;-)

Sobota 16.3.
8 km TF 140-160 / 8 km, TF záhadou, pace 5:20 min/km, garmin před barákem zahlásil, že má hlad a v prvním kopci usnul (v rámci retardace jsem teď opravila, že chtěl papat a posléze udělal hají. Měla bych se pronto pustit do práce, jinak riskuju, že mi zhebnou i poslední zbytky šedých buněk mozkových a zplodím takovou práci, za kterou místo dalšího titulu vyfasuju hezký pokojíček bez kliky s kostkovaným výhledem). Takže hezky zpátky na stromy, čas měřen stopkama na telefonu, tempo mi subjektivně přišlo výrazně vyšší - hádala jsem aspoň o deset vteřin na km. No nic. A moc jsem se nabalila. Bylo mi fest vedro. Zítra s Lídou. Tyjo.

Neděle 17.3.
16-20 km TF 140-160 / 20 km s Lídou, 6:06 min / km, avgTF 159; super výběh, při kterým jsem měla možnost zaběhat si s ultramaratonskou legendou, která do těch ultra naskočila rovnýma nohama stylem, ze kterýho mi padla čelist a za celý odpoledne jsem ji nezvládla sebrat. Dvě hodiny utekly jak víno - možná i při něm by trvaly dýl. Moc děkuju za představení krásný části Prahy, kde se podél Vltavy dá běžet a běžet a běžet... Už se těším na léto, snad nám ty společný výběhy budou pak vycházet častěji.